Revenge of Angelica I.

18. dubna 2012 v 17:45 | Therressa/Hattie |  Revenge of Angelica
Očekávaný první díl povídky Revenge of Angelica. Upozorňuji,že to je NEoficiální,vymýšleli jsme to my dvě,z našich vlasntích hlav. Pokud někde uvidím jen část zkopírovanou,nejen že se budu velmi zlobit,ale Váš blog bude též nahlášený.
Děkujeme (děkuju) za pochopení.

Užijte si to! :)


1. díl - Staří známí

Jack vysedával v jedné z krčem v Tortuze, nohy měl nahoře na stole a už nějakou tu chvilku sledoval střelku svého drahocenného kompasu. Téměř nerozuměl tomu, kam chvilkami ukazovala. Jednou k severu, pak zase k západu. Pravděpodobně směrovala ke dvěma věcem. Byl si jistý, že jednou z nich byl způsob jak dostat Černou perlu ven z té prokleté lahve, ale ta druhá? Neměl ponětí. Poprvé si myslel, že to bude rum, jenže vypil pět lahví a pořád se nim nedělo. Takže usoudil, že rum to nebude. S nakrčením nosu konečně kompas zase zaklapnul a strčil ho zpět do kapsy. Rozhlédl se po hospodě a rukou automaticky sáhl na stůl pro flašku s rumem. Párkrát si loknul, třírohák si dal přes oči a víc se uvelebil v židli. Přemýšlel.


K jeho stolu se přišourala důvěrně známá postava. Obtloustlý chlapík se posadil vedle něj a přihnul si rumu.
,,Kapitáne, neměl by jste raději místo pití hledat způsob, jak dostat Perlu ven?"
Pirát si svůj klobouk opět sundal a významně se na svého přítele podíval.
,,Pane Gibbsi, zdá se vám snad, že mám použitelnou loď, díky které bych ten způsob mohl najít?"
,,Ne pane," chlapík se zatvářil zachmuřeně, ,,ale vy jste jediný,kdo je schopen dostat ji ven. Ať to stojí,co to stojí. Viděl jste poblíž nějaké-," spiklenecky mrknul , ,,známé tváře?"
,,To možná ano, jenže zatím žádný způsob který jsme zkoušeli nefungoval." S nakrčením nosu a rozhlédl kolem. Hospoda byla plná zpívajících a opilých mužů, kteří dováděli se zdejšími ženami. Zábava byla v plném proudu, jak už to v Tortuze bývalo. ,,Kromě pár opilých pirátů, kterým dlužím peníze ne," odpověděl nuceně. Rukou zašmátral někam vedle sebe, bylo slyšet zacinkání skla. Z pytle vedle vytáhl loď stejně černou jako noc a zkoumavě se na ni skrz láhev podíval.
,,Nějaký způsob existovat musí. Černá perla nesmí zůstat jen tak v láhvi." Gibbs chvíli přemýšlel a neustále se mu hlavou honila myšlenka oné známé tváře.
,,A co vaše milá sevillská dáma, ta nic neví? Byla, eh, tedy je, dcerou Černovouse. Něco by měla vědět nemyslíte, co?" Musel se sám pro sebe usmát, protože tak dobrý nápad ho již dlouho nenapadl. Stejné nadšení však nečekal u Kapitána Jacka.
Ten se na Gibbse jen trochu zamračeně podíval a nostalgicky se nadechl. Angelica. Kde jí bylo konec? Jestlipak ještě stále byla na tom ostrově, kde ji minule nechal? Zatřepal hlavou. Měl by se zaobírat raději tím, jak dostat Perlu ven. Gibbs měl pravdu. Odhodlaně vstal, i když se při tom trochu zamotal. Přeci jen nevypil rumu málo. Nasadil si svůj oblíbený klobouk zpět na hlavu.
Co hodláte dělat kapitáne?" Gibbs se zvedl a jako poslušný důstojník se zařadil za kapitána. Ten se mezitím vydal ven z hospody. Gibbs se v návalu hořkosti, že nic nevymyslel, porozhlédl po hospodě, jestli na někoho nenarazí, ale všude byli jen piráti, kteří si přišli užít večerní zábavu. Nikdo, koho bychom potřebovali, povzdechl si Gibbs. Ještě chvíli pozoroval nedalekou rvačku, ale pak se znovu vydal ke svému kapitánovi, který se za tu dobu viditelnou námahou dobelhal ke vstupním, dřevěným dveřím.
Jack se zastavil těsně před přístavním molem a jen málo stačilo k tomu, aby se převážil, když do něj Gibbs zezadu vrazil. Prudce se otočil a významně pozvedl ukazováček. ,,Zapomněli jsme na lodě," vyhrkl. To tak, aby tam nechali celou flotilu.
Gibbs se nabídl, že pro ně dojde. Rychle se tedy otočil a i na svou tělesnou zdatnost vyvinul celkem chvályhodnou rychlost. Rozrazil dveře hospody,majestátně vstoupil a vydal se ke stolu,kde seděli předtím s Jackem. S úlevou zjistil,že lodě jsou stále tam,kde byli a v duchu doufal,že žádná nechybí. Cestou zpět si ani nevšímal podezřívavých pohledů místní elity. Venku čekal Jack a něco si se zájmem prohlížel..
Pirát si zaujatě pohrával se svými copánky na bradě a nezřetelně si pro sebe něco mumlal. Když si všimnul Gibbsovy přítomnosti, otočil se na něj a pokýval hlavou k velké lodi s protrhanými plachtami. ,,Zvláštní," zabrblal a ještě o kousek popošel. Ano, přesně jak tušil. Na zádi lodi byl název. Pomsta Královny Anny. Co by ale Barbossa dělal v Tortuze? Po chvilce si ale uvědomil, že je to trochu hloupá otázka - pirátský přístav.
Gibbs se taktéž podíval na mohutnou záď lodi zmítající se v přístavních vlnách. Tak přece jenom je tu známá tvář!
,,Kapitáne,myslíte na to,na co já?"
,,Tím si budu jistý, až mi řeknete na co myslíte." Ještě zdatnou chvilku sledoval jako omámený velký nápis a pak se na něj podíval s trochou zvědavostí ve svých karamelových očích. ,,Na co myslíte, pane Gibbsi?"
Gibbs se trochu se studem podíval na kapitána. Vlastně na nic nemyslel,pouze chtěl odsouhlasit návrh Jacka.
,,Víte,Jacku,kdy jste naposledy byl v Tortuze bez nějakého cíle? Určitě tu Barbossa není jen tak, aby popil rum se svou posádkou. Mohl by nám pomoct, nemyslíte?"
Gibbs se trochu se studem podíval na kapitána. Vlastně na nic nemyslel,pouze chtěl odsouhlasit návrh Jacka.
,,Víte,Jacku,kdy jste naposledy byl v Tortuze bez nějakého cíle? Určitě tu Barbossa není jen tak,aby popil rum se svou posádkou. Mohl by nám pomoct,nemyslíte?"
Jack se zatvářil poněkud pohrdavě. ,,Já jsem kapitán Jack Sparrow. Nepotřebuji pomoc od někoho jako je Hector." Odmítavě ohrnul nos, bez dalšího remcání loď ještě jednou obešel. Když si všiml lana visícího ze stěžně, neváhal ani na okamžik. Pevně se ho zachytil a začal lézt nahoru. Alkohol v krvi mu to sice o trochu stěžoval, ale už byl zvyklý.
Gibbs si povzdychl a pomohl kapitánovi nahoru, načež sám začal šplhat po konopném provazu. Jelikož byl na tom stejně jako Jack, tedy přiopilý, několikrát málem spadl do temného moře, které jako monstrum čekalo zhruba 5metrů po ním. Když po namáhavém šplhání konečně dosáhli paluby, nemohl si Gibbs odpustit otázku:
,,A co teď, kapitáne?" řekl,ale Jack ho očividně neposlouchal. Místo toho se jen obezřetně rozhlížel kolem a doufal, že posádka i s jejím kapitánem je někde daleko v ulicích Tortugy. Spokojeně se usmál, když zjistil že paluba je dočista prázdná a rozešel se dopředu. Musel se ale prudce zastavit, když pod jeho vahou podlaha malinko zaskřípala.
,,Kruci," zanadával potichu a ohlédl se na Gibbse, který v rukou svíral pytel s loděmi.
Gibbs mu z očí vyčetl otázku. ,,Kam s nimi?" a trochu pozdvihl těžký pytel. Zamyslel se, ale pak se zeptal trochu podstatněji.
,,Kam se schováme? Posádka bude mít zajisté hlídky a Barbossa nás nenechá jen tak šmejdit po jeho palubě."
,,Zkuste podpalubí a já se tu trochu porozhlídnu," rozkázal svérázně a tentokrát už o trochu opatrně se rozešel ke schodům ke kormidlu. Málem mu podklouzla noha, když stoupal na poslední, naštěstí se ale v čas chytil zábradlí a vytáhl se nahoru, i když se maličko zakymácel. ,,Měli by tu vytřít," řekl si pro sebe a nakrčil nos.
Gibbs ještě chvíli pozoroval kapitána,ale pak se podvolil jeho rozkazu a šel se rozhlédnout do podpalubí. Pomalu vstupoval do černé tmy. Nebyl si jistý,zda tu někdo nehlídá a tak raději zvolil taktiku ,,u zdi". V podpalubí to zapáchalo zatuchlinou a Gibbs se musel hodně snažit,aby se mu nezvedl žaludek. Buď v klidu,nikdo tu není. V tu ránu před ním spadl kbelík s vodou. Zastavilo se mu srdce,ale naštěstí zjistil,že to byly jen podpalubní krysy. Oddechl si,ale rozhodl se dál nepokračovat. Našel kajutu,která byla přesně pro ně-schovaná,s klíčem a honosně zařízená. Obrátil se k odchodu,aby zkontroloval Jacka,který byl po celou dobu nahoře.
Ten se mezitím producíroval po palubě, jakoby mu to patřilo. Za těch pár minut totiž zjistil, že ať podlaha vrže jak chce, stejně to nikdo neuslyší. Momentálně pyšně postával u kormidla s bradou vztyčenou a představoval si, že stojí na palubě jeho milované Černé perly a pluje po neprozkoumaných, nebezpečných vodách. Ach, to dobrodružství mu už chybělo. Jak rád by si teď s někým třeba jen zašermoval. Potřeboval nějaké vzrušení, kterého se mu posledních pár měsíců ne a ne dostat.
Gibbs se musel nad jeho jednáním pousmát. Sám nezkrotný, praštěný a vynalézavý Kapitán Jack Sparrow si nemohl přiznat, že potřebuje pomoc. Pomoc od někoho, kdo byl již dlouhá léta jeho protivníkem.
,,Kapitáne, nechci Vás rušit, ale měli bychom se uchýlit do kajuty, přece jenom nevíme, kdy se posádka vrátí a-" Gibbs to nedořekl, protože nedaleko lodi se ozval zlověstný smích. To nemůže být on snad... Pomyslel si rychle Gibbs a už se snažil upoutat kapitánovu pozornost. Udělal pohnutku, aby rychle slezl dolů do podpalubí. Gibbs odemknul kajutu a okamžitě zase zavřel. Seděli ve stísněném prostoru, připomínajícím spíš sud, než-li kajutu. Potom se Gibbs podíval z okna a tiše zaklel.
,,Co uspořádat vzpouru?" zapřemýšlel Jack, který se nenápadně krčil naproti svému příteli a snažil se přijít na jakýkoli způsob, jak získat svou loď zpět. Jen aby nemusel říkat o pomoc Barbossovi. To se mu příčilo ještě víc než zachraňování dívek v nesnází, nebo práce. A to už bylo co říct. Kapitán Jack Sparrow že by měl prosit o pomoc? Hloupost!
,,Jacku," pravil něžně Gibbs, ,,víte,že vaše vzpoury skoro nikdy nedopadnou podle plánu. Potřebujeme jeho pomoc,ale pokud vážně nechcete přiznat slabost,musíte na něj mít nějakou zbraň,něco,co on potřebuje,kdežto vy ne. Něco,co on chce- a vy mu to dáte,pokud Vám poskytne Pomstu."
Pirát se na něj podíval poněkud podrážděně, proč by on měl... Až pak dostal nápad. Vytáhl svůj kompas a znovu ho otevřel, tu noc už snad po sté. Chvilku sledoval ručičku, která se chvíli nerozhodně houpala ze strany na stranu, než se zastavila, ukazujíc někam vpravo. ,,No jistě!"
Gibbs na něj nechápavě pohlédl, ale usoudil, že jeho přechytralá věta Jackovi jakýmsi způsobem pomohla. Ztuhla mu krev, když uslyšel dusající muže vcházející na palubu. Řvali, házeli flaškami a Gibbs poznal, že nejsou schopni je vyhledat. Nemají tušení, že tady jsou. Potom uslyšel hluboký hlas, který všechny umlčel.
,,Vážení, dnešní noc vejde do dějin! Teď, vy všiví psi, zalezte do kajut a ať už vás nevidím!" křikl Barbossa a sám vystoupal další dvě patra, nacházející se na zádi Pomsty do své kajuty. Muži se rozprchli do svých sudovitých obydlí a na lodi opět zavládlo ticho. Gibbsovi se ulevilo a zjistil, že pomalu usíná. Otočil se, lehl si na tvrdou postel a bez větších potíží usnul.
Jack narozdíl od svého přítele ještě chvíli poslouchal, jestli je vážně někdo nenajde. Otráveně se na Gibbse obrátil, když začal poměrně hlasitě chrápat. Ještě je tím prozradí. Sundal si klobouk, vytáhl z kabátu jednu větší mapu a začal si ji prohlížet. Nebyla to sice tak dobrá mapa jako tak, která Gibbsovou zásluhou shořela v plamenech, ale hlavně že měl alespoň nějakou.


Hořící kotouč nad jejími černými vlasy už byl tak nesnesitelný,že Angelica musela postavit přístřešek,alespoň provizorní. Nevěděla,kolik sil jí to stálo,ale zdejší strava už jí připadala nepoživatelná. Dva měsíce utrpení na tomto nefrekventovaném ostrově kvůli jednomu podlému pirátovi.
,,Ty bastarde!" rozkřičela se na celý ostrov v zoufalství. Nevěděla,jak zabít čas. Co vlastně mám? Pomyslela si. Nemám nic,nemám ani kde spát.. zastavila se,mám panenku,jeho panenku. Musela se ďábelsky usmát. Její radost však brzy poklesla. Hodila sebou do písku,který jí nepříjemně pálil. Chvíli pozorovala hladinu moře,jestli nezahlédne jakýkoli náznak civilizace. Trhla sebou,když na obzoru spatřila podivně stavěnou loď s vysokou plachtou. To není možné.. pomyslela si v návalu euforie. Okamžitě se zvedla a začala rozdělávat oheň,přikládala vše,co se dostalo pod ruku. A jediné,co jí zbylo,byla naděje,že si jí ona záhadná loď všimne…
Elizabeth postávala u kormidla a sledovala moře před sebou. Rukou si přejela přes mírně vypoulené bříško a pousmála se. Nemohla se dočkat, až se s Willem znovu uvidí, i když věděla, že to bude za dlouho. Ale ona počká. Zmateně se podívala na stoupající kouř v oblacích. Sledovala ho, až došla k jeho původci. Ke kormidlu postavila jednoho z posádky, popadla dalekohled a doběhla na přední část lodi. Evidentně žena, vypadalo to že volá o pomoc. Možná teď byla pirátka, ale pořád v ní byl pořádný kus dobroty.
,,Připravte člun!" rozkřikla se po palubě. Několik mužů samozřejmě udělalo tak, jak řekla. Dva z nich nasedli do člunu s ní, jen tak pro pořádek.
,,Tady,tady jsem!" křičela Angelica z plných plic,když viděla,že loď stáčí své plachty k ní. Kéž by se konečně dostala z tohoto proklatého místa a mohla tam pomstít svého otce. Už brzy Jacku,už brzy se dočkáš pomsty. Při tom pomyšlení ještě pevněji sevřela Jackovu panenku. Věděla,že to cítí a to ji těšilo a dodávalo novou energii. Uklidnila se a sledovala předmět blížící se k ostrovu. Blesklo jí hlavou,že by to mohl být nepřítel,ale tuto verzi zavrhla. Dokáže se jim postavit v tomhle stavu? Znovu zneklidněla a člun byl stále blíž a blíž jejímu ,,domovu". Rozeznávala dva muže sedící u hrdé ženy s rozevlátými vlasy. U srdce jí píchla žárlivost,že nebude jediná žena na palubě-pokud ji tam tedy vezmou. Když byl člun dostatečně blízko,rozeběhla se směrem k chladné vodě Karibského moře..
Elizabeth vystoupila ven ze členu, dva zdatní čínští piráti jí byli v patách, kdyby ta žena snad byla nebezpečná. Měli ze své kapitánky respekt, i když se to na první pohled moc nezdálo. Pirátka si změřila přítomnou pohledem. Pocuchané téměř černé vlasy, hnědé oči a trochu špinavé potrhané oblečení. Jak dlouho tu tak mohla být? Byla sice neustále ve střehu, kdyby bylo zapotřebí boje, ale přesto s tou ženou soucítila.
,,Kdo jsi?" zeptala se s opovržením Angelica. Dívala se na snědou,štíhlou pirátku,která zaručeně něčeho dosáhla. Ne jako já.. Povzdechla si Angelica a neodtrhla pohled od evidentně zamyšlené ženy,stojící před ní. Měla na sobě dlouho tuniku,úzký korzet a u boku se jí houpalo ostří. Měla bych být opatrnější.. V tom žena místo prohlížení přestoupila k další části..
Přistoupila k ní o něco blíž a hrdě se na ni podívala. ,,Kapitánka Elizabeth Turnerová," představila se, ale ruku jí nepodala. Možná na to byla zvyklá dříve, ale pirátský život ji už naučil dost. Takové vybrané mravy se tu moc netrpěly. Samozřejmě nezapoměla dodat svůj titul. Byla na to hrdá. Přesto ale její zájem a zvědavost týkající se ženy před ní nezmizely. ,,A ty jsi?"
,,Angelica, Angelica Teach." Odpověděla Angelica trochu ostýchavě. Pozorně si prohlížela ženu. Šel z ní strach a tak Angelica chtěla navázat přátelský kontakt. ,,To je tvá loď, pirátko?" Angelica si uvědomila,že během detailního zkoumání ženina chování dočista zapomněla jméno.
Zdálo se, že se Elizabeth trochu zarazila. Angelica Teach? Kdysi slyšela historky o Edwardu Teachi, Černovousovi, nebezpečném pirátovi. Že by snad tohle byla jeho dcera...? Ne, hloupost, co by dělala dcera tak slavného piráta na opuštěném ostrově. ,,Elizabeth," opravila ji. ,,A ano, loď je má. Jak ses sem vůbec dostala?" zeptala se rovnou, bez nějakých vytáček. Při vzpomínce na den a noc, které strávila na opuštěném ostrově s Jackem, jí projela vlna nostalgie.
Angelica zbystřila,když se žena mírně zarazila při vyslovení jejího jména. Zajímavé..
,,Možná znáš jistého,Jacka Sparrowa… Před dvěma měsíci mě tu vysadil, nevrátil se.. " řekla sklíčeně. Pokaždé,když pomyslela na jeho lhostejnost, na jeho řeči, které slibovaly mnoho, nesplnily nic, se musela otřást.
,,Kapi..." opět se musela zarazit. Snad ji chtěla opravit při vyslovení Jackova jména. Už to byla taková zvyklost. Málem se neubránila výbuchu smíchu, když si na svého... přítele, vzpomněla. ,,Znám ho. Ale udivuje mě, že jsem od něj nikdy neslyšela o tobě."
,,Vážně ne? Měla bych ti jednou vyprávět,jak náš milý Jack zabloudil do španělského kláštera." Zavzpomínala na stará léta. ,,Je to už dávno. Nicméně,Elizabeth, kam máš namířeno?" snažila se mluvit slušně,aby ji neurazila,protože k ní měla respekt jako k málokomu. Neustále na ní mířila pohledem a jejich oči vedly souboj o tom,která z nich má větší hrdost.
,,To si ráda poslechnu," přikývla a vystrčila bradu o trošku výš. ,,Kam nás vlny ponesou. Kamkoli po moři. Řekla bych, že tady déle trčet nechceš. Mohu tě vzít na palubu své lodi."
Angelica v duchu zajásala. Konečně se dostane pryč,zpět na moře,kam patří. Trochu se ale zamyslela nad nabídkou paní Velevážené.
,,Byla bych ti vděčná,ovšem každá taková smlouva má své podmínky. Jaké jsou ty mé?"
Musela se pousmát, ta dívka byla očividně docela chytrá. ,,Na lodi ti dám vodu i jídlo. Nebude to ale pobyt zadarmo, musíš lodi také něco přinést. Uklízet a tak podobně. Doufám že si rozumíme."
Odfrkla si,já Angelica,dcera nejobávanějšího piráta všech dob,budu uklízet na lodi? Kam jsem to spadla… Uvědomila si,že její otec už není nejobávanějším,on vlastně není vůbec. Bylo jí do breku,ale byla to jediná možná šance uniknout a pomstít se mu. Kývla tedy a souhlasila. Doufala, že odtud bude co nejdříve..
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miss.hollywood your affs ♥ Miss.hollywood your affs ♥ | Web | 21. dubna 2012 v 10:10 | Reagovat

Já už jsem to četla včera :) ale nějak mi nešel přidat komentář . Je to skvělé už se těším na další část !! :)

2 Pir.z.Ka Pir.z.Ka | E-mail | Web | 21. dubna 2012 v 13:33 | Reagovat

Promiň mi to, ale nerada čtu a je to ještě na mě moc dlouhý. ;-)  ;-)  ;-)

3 Jackie Jackie | Web | 22. dubna 2012 v 18:14 | Reagovat

četla jsem jenom kousek ale je to moc pěkný :-D musím si to jindy  dočíst...dobrá práce!

4 Pirate-jack Pirate-jack | Web | 22. dubna 2012 v 19:18 | Reagovat

je to naprosto krásné. Úplně jsem zase odstala pirátskou náladu. Je to takový nový díl. Je to tak skvěle napsané - jako bych to viděla před sebou. pokračujte, pište dál ! Už se moc těším na pokračování.

5 Jackie Jackie | Web | 23. dubna 2012 v 18:58 | Reagovat

tak už jsem to dočetla a musím říct...je to super ;)) honéém další díly :D dá to práci takový dlouhý příběh vymyslet? :-)

6 Majdush.xD Majdush.xD | Web | 23. dubna 2012 v 21:05 | Reagovat

Ahoj napsala jsi mi že chceš být mím affs a já tě beru, hned si tě jdu přidat, tak si mě taky přidej :)

7 therressapirates therressapirates | E-mail | Web | 23. dubna 2012 v 21:22 | Reagovat

[1]:

[3]:

[4]:

[5]:
Děkuju, druhý díl bude zanedlouho! :D

[6]: Jdu na to! :-D

8 Emily... Emily... | 26. prosince 2012 v 22:52 | Reagovat

nejleeepsiii piratske dilo mas velkou poklonu :-D  :-D  :-D

9 Pusik553 Pusik553 | 13. září 2013 v 18:49 | Reagovat

nádhera!!! nejlepší co jsem kdy četla a hlavně originální,takhle to má vypadat :-)
mas vellikanskou poklonu i ode mne ;-)

10 Angelica1212 Angelica1212 | E-mail | 30. září 2013 v 18:05 | Reagovat

Je to úžasné už se těším na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
POZOR! Články jsou MÉ a vlastnoručně upravené! (Pokud ne,mám zdroj.) Uvidím-li někde zkopírovaný článek BEZE zdroje,ihned nahlašuji! Proto:

©therressapirates.blog.cz Kopíruj pouze s ikonkou,nebo s odkazem či zdrojem.


.