Revenge of Angelica II.- Duše

24. dubna 2012 v 16:08 | Therressa |  Revenge of Angelica

Pirates of the Caribbean: Revenge of Angelica
Piráti z Karibiku: Pomsta Angelicy

Neoficiální pokračování známého filmu "Piráti z Karibiku".
Slavný kapitán Jack Sparrow se tentokrát vydává se svým dávným (ne)přítelem kapitánem Hectorem Barbossou nalézt ostrov, na kterém je odpověď na otázku, kterou si klade už několik měsíců: ,,Jak dostat Černou perlu z lahve?" Na scénu se opět dostává pirátka Angelica a Elizabeth Turnerová se svou lodí Císařovnou. Co se stane, až se tihle čtyři znovu shledají? Jakému nebezpečí budou muset čelit tentokrát?

2. díl - Duše

Žena proti ní jí naznačila,že má nasednout do člunu a tak Angelica poslechla a sedla si na záď člunu, obklíčená dvěma ostražitými bojovníky. Byla neklidná, co ji na nové lodi čeká a taky, jak ji mezi sebe přijmou. Každopádně k Elizabeth cítila jakousi důvěru, ale nadále ji pozorovala.
Ona z ní ale také ještě nespustila pohled. Už tušila, že od ní jim žádné nebezpečí nehrozí, ale za těch pár let, co byla pirátkou, se naučila nedůvěřovat skoro nikomu. Rozhodně to tak bylo jistější. Když se člun dostal až k Císařovně, zachytila se okraje lodě a vylezla nahoru. Počkala, až se za ní objeví i Angelica a rozhlédla se po lodi. ,,Vítej na Císařovně."
Angelica se trochu protáhla a znejistěla při pohledu na bojovníky. Byli jistě perfektně vyzbrojeni,a tak neměla žádnou šanci v případě nutnosti uniknout. ,,Děkuji.." zamumlala a rozhlížela se po nádherné lodi. ,,Tak,kam vyrazíme? Mimochodem,Elizabeth,ráda bych si s tebou promluvila.." bojovníci ji napjatě sledovali, ,,o samotě." Řekla rychle.
,,Samozřejmě." Přikývla a obrátila se na dva piráty. ,,Nemáte nic na práci?" Nadzvedla obočí, ti dva jen nečinně přikývli a odebrali se ke zbytku pracující posádky. Nebála se, že kdyby si na ni Angelica něco zkusila, že by se nedokázala ubránit. Možná byla těhotná, ale ne bezmocná. Došla až nahoru po pár schůdcích ke dveřím své kajuty a počkala až ji dojde, než vešla dovnitř.


Angelica nebyla zvyklá na přítmí, které obklopovalo celou kapitánčinu kajutu. Musela tedy chvíli počkat, než mohla plně otevřít oči. Otevřel se jí nádherný pohled, honosně postavené kajuty. ,,Pěkně si bydlíš.." prohodila drze Angelica. Pak se ale umlčela a dál se zájmem pozorovala stěny kajuty. ,,Takže znáš Jacka Sparrowa?" Neotočila se, aby zjistila odpověď,pouze konstatovala. ,,Chtěla jsi se mu někdy za něco pomstít?" opáčila a konečně se podívala Elizabeth do očí. Vyčkávala na odpověď,protože právě ta rozhodne její jednání.
Elizabeth se na ni zamyšleně otočil a zkoumavě si ji změřila pohledem. Mohla jí věřit? ,,Stejně by ses to dříve nebo později dozvěděla, takže myslím, že ti to můžu říct. Jednou se mi ho podařilo dokonce tak trochu... řekněme, zabít. Situace to vyžadovala," vysvětlila a sklopila pohled. Nerada se o tom bavila, pořád cítila vinu.
Angelica pobaveně pootočila hlavou. ,,Zabít..?" Přemýšlela,jak tahle žena musí být nebezpečná. ,,Nebudu okolo toho chodit.. Vím,že mě znáš. Neznáš sice přímo mě,ale zajisté mého otce,Edwarda Teache. Minimálně z nějakých pověstí,které se rozšířily po celém Karibiku." Usmála se. ,,Chci loď. Chci Pomstu královny Anny,která mi právem patří,jako dědictví po otci,a tebe,Elizabeth,se chci zeptat,zda mi pomůžeš zajmout člověka,který by jistě znal způsob ,jak ji dostat z ohavných rukou starého piráta jménem Barbossa." Odmlčela se. Popošla k ní a lákavým způsobem pokračovala. ,,Copak si nikdy nechtěla vidět,jak trpí? Jak trpí za všechny hříchy,které spáchal? Za smrt mého otce?!" To už ale křičela. Jen čekala,co kapitánka řekne. Upravila si tedy vlasy a naposledy pokračovala. ,,Co ty na to?"
Nejdříve měla poměrně tendenci sáhnout po meči, který měla zastrčený za páskem, ale když viděla, že se trochu uklidnila, opět ruku stáhla a více se napřímila. Zvědavě sledovala. Musela si to pořádně promyslet. Podle toho, co jí tady teď sdělila, Barbossa zřejmě zabil jejího otce. Moc dobře věděla, jaký je to pocit, už jen kvůli tomu by jí ráda pomohla. ,,A kdybych ti, čistě teoreticky, chtěla pomoct... Jak by jsi chtěla donutit Jacka ke spolupráci?"
Angelicu nadchl Elizabethin zájem a tak odpověděla velice prostě: ,,Mám jeho duši,která se sice nezdá na první pohled nebezpečná pro nás,nýbrž pro něj." Sklonila hlavu a vyndala malou voodoo panenku.
Tohle mi,tedy nám,zajistí,že Jack udělá vše,co se mu nakáže." Panenku znovu schovala. ,,Ptám se tedy znovu. Co ty na to?"
Nedokázala se nepousmát. Představa Jacka Sparrow nemohoucího ovládat své vlastní tělo jí přišla... no, poměrně zábavná. ,,Myslím, že se dohodneme."
Barbossa vzal za matnou kliku mohutných kovových dvěří a tiše zabručel něco jako: ,,Měl bych ty dveře upravit" a šel dovnitř. V kajutě byla tma,ale po jeho životních zážitcích mu byla větším přítelem,než kdokoli,nebo cokoli jiného. Sundal si klobouk a koukal na černé moře ze své kajuty. ,,Tak tady předtím sídlil Černovous..Cha!" povídal si sám se sebou. Pak ale umlkl. Zatočila se mu hlava až se musel chytit nejbližšího stolu. ,,Co to..?" Pak si uvědomil,že ještě před chvílí seděl v hospodě. Otráveně se podíval směrem ke dveřím a znovu vyšel ven z kajuty. Noc je příliš krátká, aby se promarnila v kajutě. Pomyslel si. Poslouchal jen klapání svých podpatků o dřevěnou podlahu své lodi. Ano mé lodi,hrdě se podíval po palubě. Chvíli váhal,ale nakonec sestoupil dolů a šel naposledy zkontrolovat posádku do podpalubí. Trvalo mu, než se dokymácel až dolů,ale zjistil,že se nic neděje a už už se chystal jít nahoru,když si vzpomněl,že v jedné malé místnosti na konci podpalubí se skrývá Rum. Došel tedy až tam a vzal za kliku. Zamčeno. Co to krucinál je? Křičel v duchu.
,,Hej,vy líný psiska! Votevřete mi ty dvěře nebo ani jeden z vás nevodejde živej!" křičel podnapile. Dva z mužů spadli ze svých ,,postelí" a utíkali na rozkaz kapitána vykopnout dveře. Nějaký čas trvalo,než se tam dostali. Když dveře vypadli z pantů a opadl prach,čekalo Barbossu (ne)milé překvapení.
,,Ty…?!" rozčileně koukal na muže sedícího před sebou.
Jack spolu s prásknutím dveří slétl na zem, spolu i s Gibbsem. Rychle se s těží postavil na nohy a popadl svůj klobouk. Chvilku mu trvalo, než si uvědomil co se děje. Nasadil naprosto nevinný úsměv. ,,Hectore... Dlouho jsme se neviděli..."
Barbossa se zatvářil ve směs překvapeně a otráveně. ,,Pánové,máme tu návštěvu.." zahřměl hlubokým hlasem a zamračil se na oba dva nevítané návštěvníky. Poté pokynul hlavou:
,,Pana Gibbse jistě potěší,že ho čeká vězení a toho druhého.." s nechutí kouknul na Jacka, ,,toho odveďte do mé kajuty. Nečekám dlouho." Poté pohlédl na ostatní,kteří vyjeveně okukovali událost. ,,Nemáte práci? Vypadněte!" Potom se neklidně a nerozvážnými kroky vydal zpět nahoru. Byla na něm vidět hořkost daného okamžiku.
Kapitán Černé perly neochotně nakrčil nos, když ho dva z Barbossových mužů začali strkat po schodech nahoru, a do Barbossovi kajuty. Rozvážně přeskočil přes práh, a když se za ním dveře zavřeli, zvědavě se rozhlédl kolem. Pěkně to tu měl jeho sok zařízené, to uznat musel. Všude po stěnách mapy, na stole mísa s jablky. Konečně se na svého dávného nepřítele podíval, snažil se působit alespoň trochu nebezpečně, ale neškodně zároveň.
,,Jacku,Jacku.. Můj milý Jacku. Co pohledáváš na MÉ lodi?" pravil rozhořčeně Barbossa s důkladným vyslověním přivlastnění Pomsty.
,,Řekněme, že jsem měl náhodou cestu kolem," odvětil Jack prostě, začal se promenádovat po kajutě jakoby byla jeho vlastní a každou mapu důkladně prohlížel. ,,A chci ti nabídnout obchod."
Barbossa se přidušeně zasmál. ,,Ach,ty tvé obchody. Tak co je to tentokrát?" Uvědomoval si,že je opilý a každé Jackovo slovo musí dobře promyslet.
Ten se na něj jen s tím svým úšklebkem obrátil a nenápadně sebral ze stolku u zdi zlatý prsten, ve kterém byl vsazený rubín, a strčil ho do kapsy. ,,Potřebuju dostat Černou perlu ven z lahve, do které ji strčil Černovous," začal, přitom dál obcházel celou kajutu, všímajíc si každé důležité věci, která by snad mohla i pomoct. ,,Věc, která by mi v tom mohla pomoct, je na ostrově, kde by měl údajně být i poměrně cenný poklad. Tudíž jsem ti chtěl navrhnout takovou... řekněme, menší protislužby," vysvětlil, opřel se o stůl a věnoval mu jeden ze svých úsměvů. Bez optání sáhl po jednom jablku a zakousl se do něj.
Barbossa se napřímil při vyslovení slova ,,Poklad" a znovu poklesl nad svou alkoholem zamlženou myslí. Poklad,stále si přehrával to slovo v mysli.
,,Myslíš,že i po těch letech ti skočím na tvé řeči? A přesto,Sparrowe,že jsi mě už několikrát napálil? A já se tak naivně nechal? Zestárl jsem,Jacku.. Co ode mě chceš? Chci poklad,potřebuju nějakou cestu.." Zahleděl se mu do očí. ,,Ty parchante… Černá perla skrývá mnoho tajemství a ty si myslíš,že ti pomůžu jen kvůli pokladu?" Sám se ale zamyslel nad svou odpovědí. Rum se začal podepisovat. ,,Ach ovšem.. Co potřebuješ?"! Zase se cítil opilý.
Jack ho chvílemi sledoval poněkud nechápavě, snad někdy ani nevěděl o čem to vůbec mluví. Z jeho chování ale jasně pochopil, že je trochu podnapilý, a toho hodlal využít. ,,Přesně tak, zestárl jsi, je to vidět." Ušklíbl se. ,,Co potřebuju? Jediné, co chci a co potřebuju, je má loď. Pomoz mi najít způsob jak ji najít a dostaneš poklad. Který je ukrytý na ostrově, na kterém je ukrytý i ten způsob jak Černou perlu osvobodit. A až ji osvobodím, svůj poklad dostaneš." Trochu plácal páté přes deváté, ve snaze ho alespoň trochu zmást.
Barbossa praštil pěstí do stolu a zlatá váza,dříve na něm položená,spadla. ,, Copak si to nepochopil? Tu loď už nedostaneš! Avšak Jacku.. Můžem se dohodnout. Beru poklad,ty loď.." usmál se. ,,Ale jsem zvědavý,kam pak chceš plout. Pořád tady velím já a já taky rozhodnu,jestli se někam pojede." Pociťoval v jejich rozhovoru nedůvěřivost a pomatenost. Ten zmetek.. Pomyslel si Barbossa.
Jack při ráně do stolu a jeho odpovědi nespokojeně našpulil rty. Nicméně, rozvalil se na židli naproti němu a nohy si dal na stůl. ,,Jsem kapitán Jack Sparrow. Černou perlu dostanu, ať už pro to budu muset udělat cokoli," výjimečně mluvil zcela vážným tónem. O Perle nikdy nežertoval. Nikdy. Jak ho jen pořádně přesvědčit, přemýšlel v duchu. Vytáhl z kapsy kompas a hodil mu ho. ,,Co chceš ze všeho nejvíc?" Bylo mu jasné, že jestli ho má donutit k tomu, aby jel tam kam kompas ukazuje, musí být opravdu přesvědčivý. Barbossa nebyl pirát, kterého by měl nějak v lásce, znal ho až moc dobře a věděl, že on nedůvěřuje téměř nikomu... narozdíl od Jacka samého. I když už se také trochu poučil z předchozích let - téměř každý, s kým spolupracoval, ho zradil - neustále v něm byl velký kus dobra, a to ho většinou donutilo také dělat ty správné věci. Bohužel to v něm ale také probouzelo důvěru, což bylo pro piráta spíš velké mínus.
Barbossa jen tak tak chytil kompas a nemotorně ho otevřel. Chvíli pozoroval ručičku než se zastavila a poté zaostřil na směr,kterým ukazovala. Přešel pomalu k oknu kajuty a rozhlédl se po dlouhém moři,tak moc lákavém,že ani všechny ženy světa by se tomu nevyrovnaly. Až za obzor.. Pomyslel si pobaveně. ,,Tak tedy,Jacku. Chceš znovu uzavřít spojenectví s takovým člověkem,jako já?" Pyšně se prohlédl ve zlatém zrcadle. Musel uznat,že od té doby,co neloupí a nemá skoro žádný pohyb trochu ztloustl. Úsměv mu poklesl a začal se na sebe kriticky dívat. Pak se otočil na podpatku a rázně řekl. ,,Blázne. Pokud tu loď získáš,co s ní hodláš dělat? Zase se plavit jako nebojácný kapitán Sparrow? Jacku,taky si zestárl.. Chachacha." Musel se zasmát vlastní řeči. Hodil mu zpátky kompas. Potom pokynul ke kompasu v Jackových rukách. ,,Ta věc.. Ukazuje opravdu ten poklad?"
Změřil si ho poněkud otráveným pohledem, když viděl jak se prohlížel v zrcadle. Té jeho narážce se ale zamračil, poněkud pobouřeně. Kdyby teď nepotřeboval jeho pomoc, ukázal by mu jak zestárl. ,,Budu plout po neprozkoumaných vodách. Chci dobrodržuství, Hectore," odpověděl překvapivě chladně. ,,Jistěže," řekl už trochu víc radostněji. Byl rád, že mu to zatím vychází. Kompas si dal zpět, za pásek a vstal, natáhl k němu ruku a v úsměvu ukázal pár svých zlatých zubů. ,,Tak dohodnuto?"
Místo aby Barbossa hned souhlasil přiblížil se k Jackovi,vytáhl pistoli a přiložil mu ji ke krku. ,,Jestli mě podvedeš,ty červe,nikdy se mě nezbavíš.." řekl agresivně. Pak se však uklidnil a stáhl pistoli. ,,Dohodnuto." Zavolal stráže,které stály přede dvěřmi. ,,Odveďte ho,ať už ho dnes nevidím."
Místo aby Barbossa hned souhlasil přiblížil se k Jackovi,vytáhl pistoli a přiložil mu ji ke krku. ,,Jestli mě podvedeš,ty červe,nikdy se mě nezbavíš.." řekl agresivně. Pak se však uklidnil a stáhl pistoli. ,,Dohodnuto." Zavolal stráže,které stály přede dvěřmi. ,,Odveďte ho,ať už ho dnes nevidím."
Pirát zase ruku stáhl, úsměv mu poklesl. Přejel si rukou přes místo, kde ho ještě před chvílí studila hlavice zbraně a podíval se na Barbossu poněkud naštvaně. Obrátil se na dva chlápky u dveří, když ho chtěli popadnout za paži, vytrhnul se jim a s pohledem 'já sám', se odebral na palubu.
Gibbs se rychle probudil a pohlédl na svého kapitána s údivem.
,,Jak to probíhalo? Jste si jistý?" zajásal až příliš nadšeně Gibbs. Potom se ale zklidnil a znovu pokračoval.
,,Pane,kam máme tedy namířeno?"
,,Dohodl jsem s ním, že poplujeme za pokladem. A když držel kompas, střelka ukazovala určitě směrem právě k 'pokladu'." Spokojeně se uculil, sáhl po Černé perle a skrz trochu špinavé sklo se na ni podíval. Rychle se od ní ale zase odtáhl, když se malý Jack zhoupl na provaze až ke sklu. ,,Ta opice je vážně strašně otravná!"
Gibbse scénka mírně pobavila,ale nedal to na sobě znát. Pouze si odkašlal a začal pozorovat celu. Sám s opicí strávil nějaký ten čas na lodi,a tak už mu docela i chyběla. Joo,malý Jack.. Ta prohnaná opička. Tato vzpomínka v něm probudila smutek,lásku,štěstí,které prožil po boku Jacka na Perle. Miloval ji,stejně jako Jack.
,,Kapitáne,měli bychom se uložit ke spánku. Zanedlouho svítá.." řekl Gibbs unaveně. Pak už nic neřekl,protože se znovu propadl do spánku.
Gibbse scénka mírně pobavila,ale nedal to na sobě znát. Pouze si odkašlal a začal pozorovat celu. Sám s opicí strávil nějaký ten čas na lodi,a tak už mu docela i chyběla. Joo,malý Jack.. Ta prohnaná opička. Tato vzpomínka v něm probudila smutek,lásku,štěstí,které prožil po boku Jacka na Perle. Miloval ji,stejně jako Jack.
,,Kapitáne,měli bychom se uložit ke spánku. Zanedlouho svítá.." řekl Gibbs unaveně. Pak už nic neřekl,protože se znovu propadl do spánku.
Významně pozvedl ukazováček a nadechl se, ale když viděl, jak se jeho soukmenovník složil na hodně provizorní postel, která připomínala spíše jen dřevěné prkno přidělané ke stěně, s pobaveným úsměvem zakroutil hlavou a sedl si naproti. Černou perlu si zandal do kabátu, aby mu ji nikdo popřípadě třeba neukradl, ruku si dal za hlavu a třírohák přes oči. Hodil by se rum, pomyslel si, ale věděl že teď asi žádný nedostane. Zanedlouho zjistil, že přemýšlí o Angelice, což ho poměrně vyděsilo, ale řekl si, že to bude jen chvilkové pomatení z právě nedostatku rumu, takže s myšlenkou na ni taktéž usnul.
Angelica hladila dřevěné zábradlí lodi. Ve chvilce oddechu,která se jí naskytla,pozorovala nekonečné moře. Ještě před nedávnem seděla na horkém písku,na tom mrtvolném ostrově. Povzdechla si. Mám víc štěstí,než rozumu.. Nálada jí klesla k bodu mrazu a tak znovu začala vytírat podlahu paluby Císařovny. Přemýšlela,co řekne Jack až ji znovu uvidí. Bude překvapený? Nebo naopak vůbec nic neřekne? Nevěděla,jak zareaguje a to ji frustrovalo. Nechala zase na chvíli vytírání,nedalo se říct,že by byla pilným pracovníkem v posádce,ale taky nebyla jen tak obyčejným členem. Šla nahoru do ke kapitánské kajutě,navštívit Elizabeth a taky,aby zjistila nějaké novinky. Po cestě ji sledovala snad celá posádka. Když byla u dveří,dva muži ji znepřístupnili vchod a tak čekala,než se ozve Elizabeth.
Jeden z pirátů si ji změřil pochybným pohledem. Evidetně nikdo z nich, až na Elizabeth, netušil, kdo ona záhadná trosečnice vlastně je. ,,Co chceš?" zeptal se poměrně neomaleně.
Angelica byla nejdřív zaskočená,ale hned se dala do pořádku a v klidu zodpověděla otázku.
,,Jdu navštívit kapitánku. Jako člen posádky na to mám snad právo,ne?" řekla ostře,ale slušně.
Ten druhý do svého přítele jen strčil, jakože ať se uklidní a zaklepal na dveře kapitánovy kajuty.
,,Co je?" ozvalo se zevnitř ne zrovna příjemně.
,,Máte návštěvu, kapitánko," odpověděl pirát s poměrným respektem.
,,Tak ji pusťte dovnitř," řekla s úplnou samozřejmostí.
Angelicu na chvíli překvapilo,že ihned věděla,o koho jde. Pak ale se vztyčenou hlavou vstoupila a podívala se na zaměstnanou kapitánku.
,,Chtěla bych se zeptat,co plánuješ..Kam chceš plout,abys našla Jacka?"
Elizabeth vzhlédla od několika map a těžkou truhlu položenou na stole zamkla zpět do skříně. Nemohla v žádném případě dovolit, aby se Willovi něco stalo. Obrátila se zpět na ni. ,,Do Tortugy. Tam můžeme začít."
Angelica se zatvářila poněkud rozpačitě. Za svůj život mockrát v Tortuze nebyla,a tak se bude cítit jako v novém prostředí. Většinu života strávila na moři,nebo ve Španělsku. ,,Tortuga.." zopakovala potichu. ,,Abych se přiznala,moc o tomto přístavu nevím. Co přesně hodláš najít?"
Žena před ní vypadala poněkud překvapeně. ,,Jsi dcera Edwarda Teache a moc toho nevíš o Tortuze? Je to pirátský přístav. Chci najít někoho, kohokoli, kdo by mohl vědět kde Jack je. A po případě i kde je Barbossa," objasnila jí situaci a zastrčila židli.
,,Nikdy jsem netoužila opíjet se rumem ve zdejších krčmách.." zamyslela se a nevěděla,jak pokračovat. ,,Ten Barbossa,co o něm víš? Na Jacku máme panenku,ale co on? To..on mi zabil otce,což možná víš.." odvrátila pohled.
,,Ani já ne, ale Jack je tam poměrně často." Ušklíbla se, opřela se o zeď a zamyslela se. ,,Párkrát mě chtěla zabít, párkrát mi možná zachránil život... On a Jack nemají příliš dobré vztahy, ale znají se ale docela dlouho, pokud vím."
,,To on totiž nyní vlastní loď mého otce. Chci jí zpátky,jak víš. Musí mít nějakou slabinu,která by mi.. nám.. pomohla zvítězit. Ehm,kapitánko,měla bych jít. Zameškávám svou práci." Oddechla si. ,,Děkuji za informace." Usmála se a svižně odkráčela ven z kajuty.
,,Jsem Elizabeth!" křikla za ní ještě ve spěchu. Neměla ráda oslovení 'kapitánko'. Přišlo jí to takové zvláštní. Nebyla jako Jack, že by ji každý musel oslovovat jako kapitánku Elizabeth Turnerovou. Nadechla se a došla až k oknu. ,,Wille, kde jen jsi," zamumlala si pro sebe smutně.
Angelica rychle vyšla ven,kde už stáli bojovníci,aby zatarasili vchod do Elizabethiny kajuty. Barbossa musí mít nějakou slabost! Proč já ji nedokážu najít? Zlobila se na sebe v duchu. Vztekle vzala koště a nervózně a lajdácky vytírala. Vzpomněla si na voodoo panenku. Vytáhla ji a chvíli pozorovala.. Potom se usmála a ponořila ji do vody. To je za otce,Jacku.. A to nejhorší ještě přijde. Rychle figurku vytáhla,nechce přece tak jednoduchý konec. Zbytek cesty pouze přemýšlela,co Barbossa považuje za svoji slabost. Sparrowa? Má ho vůbec rád? Loď? Ta se dá postavit.. Dítě? Nemá dítě. Tak co!?
Jack sebou ze spánku prudce trhnul, dopadl tvrdě na zem a vykašlal trochu vody. Párkrát se pěstí praštil silně do hrudníku. Jakoby mu někdo nalil do hrdla několik litrů vody. Párkrát zakašlal a otřepal se. Co to zase mělo být?
Gibbse vyrušila dunivá rána,která ho vzbudila. Rozespale se podíval po cele a viděl Jacka jak leží na zemi a sotva dýchá. Ihned se mu probudily ochranářské instinkty a pomohl kapitánovi na nohy.
,,Co se stalo,Jacku?" zeptal se vyděšeně.
,,To kdybych věděl," zachrchlal ještě pořád trošku přidušeně. Měl pocit že má snád ještě v krku rybu nebo co. ,,Ta loď je snad prokletá nebo co," zabrblal si pro sebe a došel ke mřížím. ,,Nechte piráta vyspat!" křikl, jakoby ho snad mohl někdo slyšet.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fly Fly | Web | 26. dubna 2012 v 20:47 | Reagovat

Zajímavé,to je díl 5.? :-)

2 Miss.hollywood your affs ♥ Miss.hollywood your affs ♥ | Web | 29. dubna 2012 v 14:09 | Reagovat

Skvělé !! :)

3 Hattie Hattie | Web | 30. dubna 2012 v 9:45 | Reagovat

[1]: Je to neoficiální navázání na 4. díl, takže se to tak dá říct. ;)

4 Ellis Ellis | E-mail | Web | 30. dubna 2012 v 21:18 | Reagovat

zajímavé...
:)
a hezky napsané

5 therressapirates therressapirates | E-mail | Web | 2. května 2012 v 17:11 | Reagovat

Děkuju všem..:)

6 Jackie Jackie | Web | 15. května 2012 v 17:18 | Reagovat

Gibbse scénka mírně pobavila,ale nedal to na sobě znát. Pouze si odkašlal a začal pozorovat celu. Sám s opicí strávil nějaký ten čas na lodi,a tak už mu docela i chyběla. Joo,malý Jack.. Ta prohnaná opička. Tato vzpomínka v něm probudila smutek,lásku,štěstí,které prožil po boku Jacka na Perle. Miloval ji,stejně jako Jack.
,,Kapitáne,měli bychom se uložit ke spánku. Zanedlouho svítá.." řekl Gibbs unaveně. Pak už nic neřekl,protože se znovu propadl do spánku.
Gibbse scénka mírně pobavila,ale nedal to na sobě znát. Pouze si odkašlal a začal pozorovat celu. Sám s opicí strávil nějaký ten čas na lodi,a tak už mu docela i chyběla. Joo,malý Jack.. Ta prohnaná opička. Tato vzpomínka v něm probudila smutek,lásku,štěstí,které prožil po boku Jacka na Perle. Miloval ji,stejně jako Jack.
,,Kapitáne,měli bychom se uložit ke spánku. Zanedlouho svítá.." řekl Gibbs unaveně. Pak už nic neřekl,protože se znovu propadl do spánku.
Nechci tě něják kritizovat,ale máš tam jednu větu 2x ,,Kapitáne,měli bychom se uložit ke spánku. Zanedlouho svítá.." :-) Ale je to úžasný příběh,moc se mi líbí honem dalšěí díl :-D

7 therressapirates therressapirates | 15. května 2012 v 19:24 | Reagovat

To je moje chyba, opravím to..:) Promiň..

[6]:

8 Jackie Jackie | Web | 27. května 2012 v 13:55 | Reagovat

[7]: neomlouvej se ;) to se může stát každému :)

9 Emily Emily | 28. prosince 2012 v 22:54 | Reagovat

to je nejlepsi :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
POZOR! Články jsou MÉ a vlastnoručně upravené! (Pokud ne,mám zdroj.) Uvidím-li někde zkopírovaný článek BEZE zdroje,ihned nahlašuji! Proto:

©therressapirates.blog.cz Kopíruj pouze s ikonkou,nebo s odkazem či zdrojem.


.